Česká republika disponuje jednou z nejhustších sítí veřejných knihoven v Evropě. Podle statistik Ministerstva kultury ČR existuje na území státu přes 5 300 veřejných knihoven, z nichž naprostá většina jsou obecní nebo městské pobočky. V přepočtu na počet obyvatel patří Česko k zemím s nejvyšším počtem knihoven na hlavu v celé Evropské unii.
Národní knihovna České republiky
Barokní sál Klementina – jedna z historických prostor Národní knihovny ČR. Foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA
Národní knihovna sídlí v Klementinu, rozsáhlém barokním komplexu v centru Prahy. Její fond čítá přes 7,5 milionu svazků, z nichž nejstarší sahají do 9. století. Knihovna plní funkci státního depozitáře – ze zákona dostává jeden povinný výtisk každé publikace vydané v České republice.
Kromě klasické výpůjční funkce provozuje Národní knihovna několik specializovaných sbírek: hudební oddělení, sbírku map a atlasů, oddělení starých tisků a rukopisů. Digitalizační projekt Manuscriptorium zpřístupňuje rukopisy a staré tisky online – v databázi je přes 10 milionů stran dokumentů z celé střední Evropy.
Klementinum a jeho historický sál
Barokní sál knihovny v Klementinu patří k nejfotografovanějším interiérům v Praze. Byl postaven v 18. století pro jezuity, kteří Klementinum využívali jako centrum vzdělanosti. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 přešel komplex pod správu univerzity a postupně se stal základem Národní knihovny. Dnes je historický sál přístupný veřejnosti formou prohlídek.
Moravská zemská knihovna
Brněnská Moravská zemská knihovna (MZK) je druhá největší veřejná knihovna v zemi. Její fond přesahuje 4,5 milionu dokumentů a specializuje se na regionální literaturu, historické mapy Moravy a Slezska a sbírky periodik. Budova na Kounicově ulici, otevřená v roce 2001, je jedním z mála funkcionálních příkladů moderní knihovní architektury v Česku.
MZK provozuje projekt Digitální knihovny MZK (digitalniknihovna.cz), kde jsou volně dostupné tisíce digitalizovaných periodik, knih a fotografií z moravských archivů.
Krajské a městské knihovny
Každý ze 14 krajů má vlastní krajskou knihovnu, která plní metodickou a koordinační funkci vůči menším obecním pobočkám. Krajská vědecká knihovna v Liberci, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje nebo Knihovna Jana Amose Komenského ve Zlíně – každá z nich je zároveň regionálním informačním centrem a pořadatelem kulturních akcí.
Pražská Městská knihovna tvoří samostatnou kategorii: síť 42 poboček po celém hlavním městě, centrální budova na Mariánském náměstí a rozsáhlý digitální katalog. Registrovaných čtenářů má přes 180 000, čímž patří k největším veřejným knihovnám v Evropě podle počtu aktivních uživatelů.
Specializované knihovny
Vedle veřejných knihoven existuje v Česku řada specializovaných institucí:
- Knihovna Akademie věd ČR – vědecká literatura, přístupná akademickým pracovníkům i veřejnosti
- Parlamentní knihovna – legislativní texty, parlamentní debaty a politické vědy
- Knihovna Uměleckoprůmyslového muzea v Praze – design, architektura a výtvarné umění
- Středočeská vědecká knihovna v Kladně – regionální sbírky středních Čech
Jak funguje registrace a výpůjčka
Registrace v české veřejné knihovně je zpravidla bezplatná pro děti do 15 let a studenty. Dospělí platí roční poplatek, který se liší podle knihovny – v Národní knihovně je to 200 Kč ročně, v Městské knihovně Praha 100 Kč. Výpůjční doba bývá 4–8 týdnů s možností prodloužení.
Meziknihovní výpůjční systém umožňuje objednat titul z jiné knihovny do té své. Systém funguje jak mezi veřejnými knihovnami v Česku, tak v rámci mezinárodní výměny. Katalog většiny knihoven je dnes dostupný online přes systémy Aleph, Koha nebo Verbis.
Digitální knihovní zdroje
Registrovaní čtenáři mají přístup k řadě digitálních zdrojů zdarma. Přes portál eReading.cz půjčují některé knihovny elektronické knihy. Databáze EBSCO a ProQuest jsou dostupné z terminálů ve vědeckých knihovnách. Projekt Knihovny.cz (knihovny.cz) umožňuje prohledávat fondy stovek knihoven najednou z jednoho místa.